Stejně jako mnoho jiných žen ze zemí třetího světa jsem se potýkala s naprostým neporozuměním, zacházeli se mnou jako s nejhorším zločincem...

Jsem Francouz, který se pokouší dostat do Mongolska svou žlutou dodávkou.

So, after a week of sending letters in Slowly, he asked me to meet up...

Un'amicizia davvero vera, che non so se sarei in grado di incontrare di persona, anche se parliamo ogni giorno.

kdy jsem se probouzela už v 5 hodin ráno, abych odpověděla na jeho dopis, abychom mohli využít každou hodinu dne a abychom stihli poslat dva dopisy během 24 hodin!

Našla jsem dva nejlepší kamarády, na které nikdy nezapomenu, i kdybych s nimi ztratila kontakt.

Ale taky mi pomohli porozumět mé vlastní kulturní identitě – mém směru přemýšlení, mém směru života.

This girl two thousand kilometers away, who just wrote to me, a total stranger, here on Slowly, became such a big part of my everyday life.

In Russia it is so hard to find someone, who could understand you and you would talk freely, without any fears!

...nem ousei escrever para pessoas que moravam no Brasil, mas logo conversei com os russos, o que é bom para mim porque não vejo barreiras à amizade.

Thinking about how we probably would never meet in any other occasions, if not for Slowly, makes me wonder how did fate set this up?

I took off my mask and for the first time I ever tried to be honest.