Last chapter: A transnational friendship

We exchanged a few handwritten letters (until mine was lost in the mail), met a few times to work together in a café or walk along the Seine.

Thanks to Slowly I have become a more patient person.

Slowly gave me hope, captured in a letter.

I am feeling emotions I haven't experienced in a long time. We share things we love and try to appreciate the things we don't.

Slowly som používala iba niekoľko mesiacov ale stále ho neviem prestať odporúčať.

I still kept him around in my friend list because this is one of my favorite encounters in this app.

Do jejích dopisů jsem se zamiloval ještě předtím, než jsem znal její skutečné jméno nebo než jsem viděl její obličej, fotografii; prostřednictvím jejích dopisů jsem viděl, co je důležité: její duši.

You don’t know what you’ve got until it’s gone...

Nikdy pro mě nebylo snadné najít si přátele, je pro mě mnohem snazší komunikovat s lidmi přes počítač nebo přes mobil...

Měla zlatou osobnost. Byla to opravdu jedna z těch nejúžasnějších lidí, které jsem poznal – a pořád je.

He introduced me to Slowly and told me if you're afraid to say things to your family, you should probably be fine to talk about it to a stranger.