Tento styl psaní fiktivních příběhů mě nikdy moc nebral. Ale jednoho dne jsem se rozhodl o tom v dopise zmínit …

Skrze ni jsem si začal uvědomovat, jak moc je naše myšlení utvářeno společností …

Tento vhled a interakce mi dále pomohly posunout mé jazykové znalosti na další úroveň a nastartovaly mou motivaci učit se další jazyk!

Život je jako vlak jedoucí do konečné stanice; po cestě je mnoho zastávek, lidé nastupují a vystupují …

Nemohu Lyssu nazvat jinak než spřízněnou duší.

Důvodem, proč jsem se k ní připojil, byla moje vášeň pro různé kultury …

Pro Slowly pro mě není hra, ale místo, kde konečně mohu být tím, kým jsem …

Cítím v něm „modrý plamen“ – tichý, a přesto hořící silou. A teď cítím, že stejný plamen se rozhořel i v mém vlastním srdci.

Slowly změnilo způsob, jakým píšu, přemýšlím, a dokonce i to, jak pozoruji sám sebe. Časem jsem si začal všímat určitých vzorců …

Pokud někdo váhá, zda odpovědět na dopis, nebo ne, udělejte to, protože vám to může změnit život.

Už se necítím jako cizinec ve světě; cítím se být součástí globální komunity laskavých duší.

Společně jsme prošli neznámem a vyšli z něj na druhé straně ruku v ruce.