Originally written in English. Translated by klucimanasci.

Vždycky mě fascinovaly odlišné kultury a jazyky, takže když jsem slyšel o SLOWLY, rozhodl jsem se, že to vyzkouším. Byl jsem zvědavý, koho potkám a co se od nich naučím.

Jednoho dne jsem dostal dopis od dívky Yagmur, která žije v Turecku. Zmínila se, že už navštívila Severní Makedonii a chtěla se podělit o svoji zkušenost z návštěvy mojí domoviny. Taky řekla, že má ráda čtení, psaní a hudbu. Byl jsem zaujat jejími dopisy a rozhodl jsem se opovědět. Řekl jsem jí o sobě, mých zájmech a zkušenostech.

Začali jsme si vyměňovat dopisy a vzniklo mezi námi okamžité propojení. Sdíleli jsme naše myšlenky, pocity, sny a strachy. Hodně jsme se od sebe naučili a zjistili, že máme plno společ¬ných věcí. Zároveň jsme respektovali naše rozdíly a snažili se porozumět perspektivě toho dru¬hého.

Jak čas plynul, začali jsme cítit více než jednoduché pouto. Cítili jsme pouto, které překoná vzdálenost a jazykovou bariéru. Připadalo nám, jako bychom se znali odjakživa, i když jsem se osobně nikdy nepotkali.

Rozhodli jsem se posunout náš vztah na další úroveň a volat si skrze videohovory. Oba jsme byli nervózní a natěšení, až uvidíme obličej a uslyšíme hlas toho druhého. Když jsem se koneč¬ně viděli na obrazovce, byli jsme okouzleni, jak krásní a přitažliví jsme byli. Usmívali jsme se, smáli se, červenali a mluvili hodiny. Přišlo nám, jako bychom byli ve stejné místnosti, i když jsme byli téměř tisíc kilometrů vzdálení.

Uvědomili jsem si, že se milujeme a že chceme být spolu. Vytvořili jsme plán, abychom se potkali ve skutečném světě, co nejdříve to bude možné. Věděli jsme, že to nebude jednodu¬ché, ale byli jsme ochotní překonat jakékoliv nesnáze pro naši lásku.

Konečně jsem se potkali po 3 měsících virtuálních dopisů a telefonátů. Byl to ten nejšťas¬tnější okamžik v našich životech. Objali jsme se, políbili se, drželi se za ruce a dívali se do očí toho druhého. Připadali jsme si jako ve snu, ale byla to skutečnost. Prožili jsme spolu nes¬ku¬tečný týden. Taky jsme potkali rodinu a přátele toho druhého, kteří nás mile přivítali.

Na konci týdne jsme se museli rozloučit a samozřejmě s každým loučením je spojena i kapka slzy, pro nás to však nikdy nebylo loučení, ale uvidíme se později. Věděli jsme, že naše láska je silnější než jakákoliv vzdálenost nebo výzva. Věděli jsme, že jsme v sobě našli spřízněnou duši.

Tak jsem potkal Yagmur, lásku mého života.

Poznámka:
Rozhodl jsem se požádat Yagmur o ruku, na což odpověděla ano. Naše společná cesta začala a já se nemůžu dočkat, co na nás budoucnost chystá.