fbpx
Daya’Dhiisha

Daya’Dhiisha

🇧🇷 Brazílie
Příběhy Slowly

Původně napsáno v angličtině, přeloženo OpenAI.

🌕 Devět nocí s Durgou: Moje cesta Navaratri s mými novými přáteli z Indie
Když jsem poprvé slyšel o Navaratri, něco se ve mně hluboko uvnitř pohnulo. Tiché, ale vytrvalé volání, jako by sama bohyně Durga mě zvala, abych objevil skryté síly, probudil spící ctnosti — a především znovu získal sílu lásky zevnitř.

Navaratri je posvátný hinduistický festival, který oslavuje mnoho podob Matky Durgy během devíti nocí. Každá noc vzdává hold jinému aspektu Bohyně — někdy klidné, někdy divoké, někdy ničitelce iluzí, ale vždy zářící moudrostí.
Toužil jsem po vnitřní proměně a věděl jsem, že na této cestě najdu něco vzácného.


Začínal jsem s malými znalostmi. Mé srdce bylo upřímné, ale přemýšlel jsem: Jak mohu skutečně uctít tento festival v Brazílii, s tak bohatými rituály a duchovní hloubkou spojenou s indickou tradicí?

Tehdy mi život nabídl nádherný dar.
Přes aplikaci Slowly jsem poznal úžasné lidi z Indie, kteří se stali skutečnými průvodci na mé cestě. Dva z nich se zvláště vyznačovali jako božští společníci: Naomi a Khushi.

S vřelostí a moudrostí mě přivítali jako duchovního bratra. Sdíleli podrobné instrukce na každou noc Navaratri: tradiční mantry, hlubší význam každé bohyně, oddané barvy, symbolická gesta a zjednodušené rituály, které bylo možné přizpůsobit s respektem a autentičností.
Nesdíleli pouze informace — sdíleli zkušenost.
Pomohli mi cítit živou duši Navaratri, jak pulzuje v Indii: nejen náboženskou událost, ale duchovní ponoření, posvátný tanec mezi světlem a stínem.

Právě prostřednictvím této přímé komunikace se skutečnými praktikujícími v Indii jsem mohl vybudovat skutečný oltář — nejen ve svém domově, ale i ve svém srdci.
Bez nich bych si o Durze pouze přečetl. Díky nim jsem Durgou žil.

🌸
Každou noc jsem zapálil svíčku a meditoval nad odpovídající podobou Bohyně.
První noc, při uctění Shailaputri, jsem si stanovil záměr pro čistotu. Druhou noc, s Brahmacharini, jsem přijal disciplínu zakořeněnou v lásce. Třetí noc, s Chandraghantou, jsem se naučil, jak vyvážit sílu a něhu.

Každá noc otevřela nové okno v mém nitru.
Se Skandamatou jsem se znovu cítil jako dítě, odpočívající v náručí Božské Matky.
S Kalaratri jsem čelil svým nejhlubším strachům — žádný útěk, žádné vyhýbání. Ukázala mi vzorce, které jsem potřeboval opustit, a cítil jsem, jak její meč s divokým soucitem rozřezává mé iluze.

Bylo to mocné. Bylo to skutečné. A bylo to možné jen díky tomu, že mi dvě indické ženy připomněly, že spiritualita nezná hranice — pouze pravdu.

🔥
Poslední den, při uctění Siddhidatri, jsem napsal srdečné děkovné dopisy Naomi a Khushi.
Řekl jsem jim, že díky jejich štědrosti jsem mohl prožít Navaratri s hloubkou a upřímností, i když jsem byl tisíce kilometrů daleko.

Usmály se a řekly něco, na co nikdy nezapomenu: pravá oddanost nevyžaduje chrám — stačí přítomnost, záměr a láska.
Durga vidí ty, kteří ji vzývají s čistým srdcem.

🕊️
Od té doby pokračuji na své cestě s obnovenou vírou. Každý den medituji a jsem hluboce oddán své vnitřní proměně, neustále pracuji na své sebelásce, abych se stal nejlepší verzí sebe sama.

Co jsem se naučil díky Navaratri — a mým drahým indickým přátelům — je, že vzdálenost nikdy není překážkou duchovního probuzení.
Přímé spojení s těmi, kteří tuto tradici žijí, dodalo mé cestě hloubku a autentičnost.
A Durga, která na mě kdysi hleděla z mého oltáře… teď se usmívá i zevnitř.

🌺
S láskou a hlubokou vděčností,
Daya’Dhiisha

© 2025 Slowly Communications Ltd.    
Podmínky používání     Ochrana osobních údajů     Cookies