Originally written in English. Translated by klucimanasci.
Drazí čtenáři,
Za rozbřesku, když je příliš mlhavo, můžete vidět pouze věci poblíž vás, vše ostatní leží za oponou.
Potom se pomalu objeví světlo, mlha se pomalu zvedá a váš dohled se zvětšuje.
Poznávání cizince je přesně takové. Ze začátku nic nevíte a pomalu, jak dny míjejí, jej poznáváte.
Občas máte rádi to, co čtete, občas ne, ale každá interakce rozšiřuje hranice vaší mysli.
I když se opět zamlží, víte, co tam venku leží.
Takže, i když nejsou v kontaktu, jejich slova, zkušenosti, vyučování, doporučení, myšlenky jsou pořád se mnou.
Byl leden 2019, po vyzkoušení mnoha aplikací, jsem najednou narazila na Slowly. Všechny jeho rysy byly perfektní pro introverta jako jsem já, jako bych si je vysnila.
Měla jsem štěstí, že jsem od té doby poznala plno úžasných myslí. Některé z nich změnily způsob, jak jsem přemýšlela o určitých věcech, některé mě inspirovaly k naučení se nových věcí. Poznala jsem jejich příběhy, trápení, úspěchy, jejich špatné i dobré novinky atd.
Napříč tisícům dopisů, je tu jenom pár slov, na která nelze zapomenout, jako „kasundi“, stali se „misal“: jako „krev, která se zbláznila“ když „se poutník ztratil“ v moři a čekal „na rozbřesk po 25“. „Sova byla viděna, cynicky“. Sníh byl čistý a“ bylo mé jméno na něm bylo „pokojně napsáno, zatímco hledání za „Excaliburem“ pokračovalo.
Všichni odešli, až na ty, kdo použili jejich skutečné jméno jako přezdívku. Každopádně, ve světě konstantních zpráv, i po třech letech, si stále píšeme „Slowly“ (pomalu), stále nevíme, jak vypadáme, ale známe se podle slov a výrazů.
Naposledy, jsem vděčná za „auru sněhu“ z Itálie, „M“ a „poetu“ z mojí země. Dokázali jste mi, že dvě dívky dokážou být kamarádky i na Slowly.
Přeju vám všechno dobré.
Opatrujte se,
Kuyuasa.
