Sledovat, jak váš kamarád na dopisování ožívá a materializuje se v přítele, o kterém jste se tolik naučili, je ten nejvíc sentimentální a surrealistický pocit.

Všichni chceme najít někoho, s kým se můžeme bavit. Společně s tím chceme být naše nejlepší verze.

Jako novinář rád poznávám více o lidech a o tom, jak prožívají život. Slowly mi však umožnilo překročit to, co jsem očekával.

Deep down, I think everyone longs to find out what's beyond the confines of their own culture—the huge world at large.

Už se nebojím odmítnutí od lidí, protože vím, že je tu vždycky někdo, kdo mě přijme takovou, jaká jsem, nehledě na to, jak špatné moje vady a nedostatky mohou být.

They listen to me vent, they reassure me and I know that eventually everything will be okay.

Když jsem začal znovu komunikovat s lidmi, všiml jsem si, že jsem schopen mít lepší rozhovory a propojit se s lidmi na hlubší úrovni.

My story through Slowly isn't a love story, at least not in a conventional way. It's more of a story about self-discovery.

On my birthday this year, she wrote me one adorable letter and made me two beautiful music playlists which i listen to literally daily.

Czułam się, jakbyśmy znali się od zawsze. Po tym spotkaniu pisaliśmy jeszcze więcej i częściej.

Díky skvělým lidem, které jsem zde potkal, jsem vytvořil Spotify playlisty s písničkami z více než 100 různých zemí.

I felt incredibly lonely, and that's when Slowly stepped in.