Výprava více jak 108 dopisů…

Originally written in English. Translated by klucimanasci.

Můžete zvát jaro obdobím příjemných vánků, ale pro tyhle dva se to vyvinulo jako období planoucích, přesto krásných emocí…
OU, zapomněl jsem vám tyhle dva cizince představit…
Vids (Vee) – přespříliš entuziastická extrovertka, která dokáže mluvit hodiny na jakékoliv možné téma, bojí se selhání a oceňuje každý malý úspěch, kterého dosáhne, ale kdo mohl vědět, že ve skutečnosti taková není… pokračujeme
Přivítejte Jinua (Jinse) – našeho milého okouzlujícího chlapce, který je introvert na plný úvazek, tvoří si vlastní smyšlený svět a pobývá tam s velkou láskou. Sám se snaží vyřešit hádanku vlastního života, ještě kdyby věděl, že to nikdy nemusel dělat sám.

Ještě jeden přídavek k tomuhle příběhu: Slowly, platforma, na které mohou uživatelé posílat a dostávat dopisy…….

Jak se potkali je opravdu jedinečné… ale to se čeká, když se dvě jedinečné spřízněné duše potkají………

Bylo 28. července 2019, Jinu hledal příjemce svého dopisu, který byl balený stejnou mě­rou plachostí jako milostí. Jeho očekávání kroužily kolem myšlenky, že chtěl někoho, kdo je taky knihomol.
„Jsem taky vášnivá čtenářka.“ četl.
A někoho dostal, osobu, která byla „Sladká se špetkou koření!!“
Čtenářka a nerdka, jak by sebe samou popsala… A Jinu věděl, že by měla být příjemcem jeho dopisu!

Vids jako extrovertka nebyla skeptická na odpovídání na Jinuův dopis. A tak se zrodilo nové přátelství… nebo tak si to alespoň tenkrát mysleli!

Oba si uvědomovali svoje stejnosti i rozdíly s každým vyměněným dopisem, některé věci byly shodou okolností stejné, jako vysoké školy ve stejné oblasti…
A tak se rozhovory rozproudily… větší poznávání, diskutování o knihách a filozofii.

Díky času doručení pouze 35 minut se stala každá minuta čekáním… Vzdálenost se nestala faktorem jejich přátelství, a to byl jeden z důvodů, proč se Jinu rozhodl psát Vids. Čas plynul a oba si vytvořili nějaký druh náklonnosti. Vids se jednou zeptala Jinua na přesunutí konverzace na jinou platformu, kde byl čas zanedbatelný. Jinu to nepopřel, ale promyšleně ji přiměl uvědomit si hodnotu každého dopisu, jak esence aplikace byla uvězněna a ohraničena časem. Zároveň byl Jinu vděčný za to, jak se to vyvíjelo… alespoň díky někomu se cítil hodnotný.
Vids byla netrpělivá, ale respektovala Jinuova slova, takže rozhovory a chatování se přesunu­ly na sociální sítě, ale v jejich rozhovorech byl jakýsi zádrhel, který trochu komplikoval artiku­laci slov, a Vids se o tom Jinuovi zmínila v jednom ze svých dopisů, na což Jinu ochotně odpo­věděl, že v reálném životě není tak otevřený jako při vyjadřování se prostřednictvím dopisů. Dokonce řekl Vids, že je v pořádku, kdyby ho nedokázala přijmout jako kamaráda, protože by to dělalo věci ještě trapnější, ale jak jsem zmínil, Vids byla bojovnice, nikdy se jí nelíbilo, když se věci rozpadaly, vždycky našla způsob, jak to napravit. Přijala výzvu, aby dostala Jinua, z jeho osamělé bubliny. Co se Jinuovi zdálo jako nemožná změna, to se stalo její misí. A abys­te věděli, Vids vždycky vítězí.

Bavili se svobodně, aniž by se nějak soudili… Brzo nastal srpen: měsíc Jinuových naroze­nin. Oba byli dychtiví viděl osobu za těmi dopisy. A konečně se potkali 28. toho měsíce. Na žádném efektním místě, nic zajímavého pro ostatní. Ale pro tyhle dva to byl moment, na který nikdy nezapomenou… Hodina mluvení, většinou Vids a občasnými dodatky Jinua. Pořád ale bylo první setkání blažené pro oba.
Věci se vrátily do normálu, ale přece jen se pár věcí změnilo, důvěra se zvýšila, přátelství vyrostlo na další úroveň a najednou si uvědomili, že jsou nejlepší kamarádi, a ne jenom cizinci…
Vee a Jins z Vids a Jinu… To byla ta nejlepší přeměna ze dvou osoba na dva nejlepší kamarády…

Setkávání se stala častější, stali se bližšími jeden pro druhého. Přijetí se prohlubovalo s každým dnem. Jejich nejtemnější tajemství byla odhalena. Virtuální podpora byla vytvořena. Ve dnech, kdy spolu nemluvili, tak se cítili v některých věcech neúplní…
Vids jednou sdělila Jinuovi novinky, že kvůli dalším studiím bude opouštět stát. I když Vids věděla, že něco bylo špatně a později přijal, že místo aby se cítil šťastný za ni, že tam může být, cítil jenom nějaký druh smutku, což ho přimělo cítit se nerozumně. A tak si oba uvědomili, že se navzájem hodně přitahují.

Každý rozhovor budoval nově nalezený sloup důvěry. Avšak jejich pocity byly chyceny v černé díře mezi nimi, pohlceny a přijety. Brzo nastal nový rok, když Vids napsala dopis, díky kterému se cítila provinile, jak se jí začaly rozvíjet pocity pro Jinua.
Na druhou stranu i Jinu si do deníku zapsal zápis, který jasně říkal, že se mu Vids také začala líbit, ale nechtěl si kazit nejčistší formu přátelství, kterou s ní měl. Oba se spokojili s tím, že své city potlačují v sobě.

16. května se věci staly emocionální improvizací, můžete to nazvat jako náhlý příval pocitů. Nějak to donutilo Vids přijmou pocity, které k němu cítí, byla to ta nejhorší noc, jakou si Vids mohla představit, myšlenka, že zničila přátelství s Jinuem ji začalo zabíjet. Dokonce se rozhodla, že Jinua opustí, protože si vyvodila, že to byl konec všeho. Na druhou stranu Jinu nedokázal vyjádřit svoje nadšení a na základě svých minulých zkušeností se držel trochu zpátky a chtěl vědět, jaké pocity vlastně cítí.
Vids byla připraven odejít z Jinuova života. Jinu byl ve stavu vnitřního zmatení. Mísily se v něm různé druhy emocí. Cítil se šťastný. Zmatený, smutný a trochu iritovaný pro neschopnost vyjádřit jeho štěstí. Rozhodl se přesvědčit Vids, aby neodešla… musela mu dát důvod, proč by ho měla opustit. Vids se ho nervózně zeptala, jestli by se nemohli dát zmrzlinu, aby mu to vysvětlila. Potkali se a bavili se spolu, něco jako povrchní rozhovor. Ale nakonec se otevřela, otevřela dveře svojí duše Jinuovi, takže mohl poznat, jak moc ho miluje. Vida nikdy nikomu neviděla do očí a Jinu byl vcelku výjimkou… Neviděla mu ani do tváře.
Kdyby mohla, všimla by si Jinuova štěstí! Jeho radost neznala hranic, když četl ta slova, která vyjadřovala prosté emoce a nevinnou lásku. Ztratil slova… nejlépe, jak dokázal vyjádřit emoce bylo skrze oči a bohužel se do nich Vids nedokázala podívat. Uh, cítím se kvůli tomu tak smutně, oba byli do sebe zamilovaní a ani si to nedokázali vyjádřit… nicméně nemusíte smutnit, když nakonec věci zapadly na své místo. Zatímco odcházel, Jinu zavolal Vids a jeho slova ji vykouzlila úsměv. „Jsi statečná.“ Říkal jsem vám, najdou si svoji cestu…

Dalšího dne získal konečně Jinu odvahu (od Vids) přijmout a zpracovat jeho emoce. Řekl Vids, že je ta jedna jediná… Vids byla toho dne ta nejšťastnější, ne protože Jinu vyznal svou lásku, ale protože mohla změnit svoje rozhodnutí odejít od Jinua.
Oba, Jins i Vee, se stali jedním, jak se jejich duše spojily… a na začátku 16 a 17 roku života našli oba svou spřízněnou duši…

Slowly jim nejen přineslo perfektní shodu, ale taky nejlepšího kamaráda a důvod žít… Děkuju za podporu lidských interakcí, děkuju představování nám světa jako malého místa… Bez této platformy by Jinu byl stále osamělý introvert a Vids osamělá extrovertka…