hoyjudy
Originally written in English. Translated by klucimanasci.
Přátelství ze Slowly jako životní lekce
Začátek – byla jsem vždycky nervózní, když jsem mluvila s lidmi. Přestože jsem sebevědomá v pasní, vždycky si říkám, že se mnou není zábava se bavit. Čas od času se vsadím, že osoba, se kterou se bavím, vydrží jenom den.
Ale skrze Slowly jsem se naučila, že to zabere lidem čas, aby ukázali svoje skutečné já. A dokonce jsem si uvědomila, že i já jsem stejná! Dozvěděla jsem se o rozdílech lidí po celém světě, ale taky zjistila, co nás spojuje.
Proto jsem vděčná, že jsem potkala lidi, se kterými se mi bude nejlépe bavit. Na Slowly se mi líbí, že dává lidem možnost se hluboce ponořit do svých myslí a opravdu vyjádřit, co se v nich nachází. Co opravdu chtějí, aby osoba na druhé straně dopisu, věděla.
Moje lítost – vysoká škola je za rohem a tlak mě už dostává. Nezáleží na tom, jak moc si užívám psaní dopisů kamarádům, musela jsem přestat. Cítila jsem, že musím zaměřit každou píď mojí pozornosti na život. A tak jsem v srpnu odešla ze Slowly. Ještě si pamatuju, jak jsem napsala do svého bia, že se vrátím v prosinci. Nevrátila jsem se.
Význam přátelství – o více než rok později jsem se rozhodla vrátit. Cítila jsem potřebu mluvit s někým a zapracovat na mém sociálním životě. V ten moment mě napadlo, jestli uvidím dopi¬sy mých přátel, což jsem nikdy nečekala, protože když jsem opouštěla Slowly, říkala jsem si „Naše přátelství pro ně možná nic neznamená.“
Otevřela jsem Slowly a viděla jsem, že se nic moc nezměnilo. Nicméně, je tu ten známý pocit, když jsem to měla jako svoje bezpečné útočiště. Pak jsem ale znervózněla. Proč bych měla, že?
Právě tehdy jsem viděla jména svých přátel a viděla, že mi všichni napsali dopis.
Zničilo mě ještě více, když čtu jejich zprávy a vidím: „Nemůžu se dočkat tvojí odpovědi!“ To mi napsal přítel, se kterým jsem si vždycky vyměňovala písničky na konci našich dopisů, jak jsme se domluvili na začátku našeho přátelství přes dopisy.
Další zpráva říká „Je prosinec!“ Já vím. Někdo tam na mě čekal.
Opustila jsem plno přátel a lituju toho. Uvědomila jsem si spoustu věcí. Dopisy jsou alter¬nativou ke skutečným interakcím, ale pocity jsou skutečné. Myslela jsem si, že nebudu smutná, ale pak si vzpomenu na ty časy, kdy si s těmito lidmi vyměňuji dopisy, když jsem se bála a nebyla připravená mluvit s lidmi osobně.
Slowly mě naučilo tu nejdůležitější lekci důvěry lidem ve vašem životě. Nikdy je neberte jako samozřejmost. Někteří jsou ochotní být jedním z vašich „do smrti,“ když se budete snažit, aby jimi byli.
Vím, že teď je na mě, abych obnovila tyhle spojení, u kterých jsem selhala je zachovat a aby ostatní pocítili ono teplo, které jsem z téhle aplikace cítila já.