Originally written in English. Translated by klucimanasci.

Chtěla jsem utéct do světa. Chtěla jsem potkávat lidi, poznat další kultury. Najít tyhle další ztracené černé ovce jako jsem já.

Nebyla jsem vždy na stejné vlně s dalšími lidmi mého věku, ani v těch nejzákladnějších vě­cech. Ráda jsem četla, denně měnila svůj styl hudby, ale nadevše upřímná přátelství. Vždycky jsem byla ohledně toho velmi vybíravá. Vždycky jsem chtěla vydat to nejlepší a očekávala to samé zpátky. Ale skutečný svět není stvořený tímto způsobem. Je to neustálý boj o to, kdo má víc důvodů, víc moci, víc peněz. A já jsem někdo, kdo má rád chladná rána, mrholení a zároveň jsem ten typ, komu zemře kaktus. Mám různé verze, všechny ve vzájemné harmonii.

Po zkoušení jiných aplikací na potkávání lidí, tak zakopla jsem o Slowly. Od prvního dne mě to nepřestávalo překvapovat. Dopisy z dalších částí světa, v různých jazycích, z mojí vlastní země, jak rozdílné, a přesto stejné najednou. Skutečnost je taková, že všechny jsou milé. Zabere čas je číst a psát. Dala jsem si čas, abych řádně odpověděla, jak říkávám: Zasloužíš si dopis v závislosti na tom, co mi věnuješ, část svého života.

Každopádně, Můžu říct, že cítím svoje místo v tomto světě. Dostávám dopisy, připravuju shody, poslouchám novou hudbu, čtu zamilované příběhy, povídám moje příběhy. Cítím pokoj, nebojím se sebe sama. Mohla bych to dát stranou a psát o tom hodiny, smát se nad displejem znovu a znovu, protože mi řekli něco vtipného, nebo jen vidět, jak mi po tváři stéká slza při mých nedávných nehodách.

Tohle je to, co vám Slowly dovoluje, znát do hloubky, zkoumat čas, volit slova. Jsme ve světě potopeném v informacích, které přicházejí TEĎ, zprávy, hovory, příběhy, novinky.

Jak tohle píšu, čistím si slovy a mysl, jak chystám shodu. To je to, co Slowly nabízí, pokoj.