Do jejích dopisů jsem se zamiloval ještě předtím, než jsem znal její skutečné jméno nebo než jsem viděl její obličej, fotografii; prostřednictvím jejích dopisů jsem viděl, co je důležité: její duši.

You don’t know what you’ve got until it’s gone...

Měla zlatou osobnost. Byla to opravdu jedna z těch nejúžasnějších lidí, které jsem poznal – a pořád je.

And life has changed: travelling on the train becomes my privileged "writing room".

He introduced me to Slowly and told me if you're afraid to say things to your family, you should probably be fine to talk about it to a stranger.

In this platform, you can share and encourage everything in life with each other, no matter of race, gender or age.

Like many other users of Slowly, I'm sure, I have always longed to make deeper connections with people.

It was about assimilating events and the consequent transformations in my life.

I když žije na druhé straně světa, cítím, že k němu mám blíž než většina lidí.

bylo fascinující slyšet o rozdílech mezi kulturou a strukturou našich životů.

Just as I made sending letters through Slowly a fundamental part of my routine, I also learned to listen to my penpals.

Why would I want to do that, when I have instant messaging? When there are much faster, quicker ways to contact people than wait hours?