Diskutoval jsem o bývalém Sovětském svazu a pravoslavné církvi s učiteli z Ruska, o postkolonialismu a architektuře nového věku se studenty a umělci z Afriky...

All of us have had different experiences that we grew on or made us question our existence.

Growing up, I've always felt "out of place" because of society's labelling and stereotypes.

For years I was left in a constant state of anxiety and frustration at my difficulty in connecting with others...

Během probdělé noci mi v hlavě vyskočil nápad – proč se nezeptat starších na Slowly.

Strávili jsme příjemné odpoledne v centru CDMX, procházeli se kolem Bellas Artes a šli do klasické kavárny v Torre Latinoamericana. Jedinečný zážitek.

Vždycky jsem chtěl cestovat a Slowly pro mě bylo prostředkem k cestování.

Je to můj příběh, příběh porozumění a přijetí mě samotné.

When I write letters here to people around the world, I feel like I don't have any trouble with my disorders.

Dopisy jsou psány s duší, protože lidi s tebou chtějí komunikovat, a to nejen o každodenních záležitostech.

Příběh Aishina a Manaviho přátelství.

Rozhodl jsem se být milý – a myslím, že všichni bychom měli.