She helped me learn about Chinese culture and traditions. I told her that hopefully one day I'll get the chance to meet her...

At one moment we knew we were deeply in love with each other...

The feeling of excitement that rushes through my body when I see I'm gonna receive a letter is so bizarre.

In "Slowly" I found a good friend! Always support me, understand me, care about me, and accompany me in any situation.

A. didn’t run away, and their eyes finally met for the first time. It was different from what they had expected, and it was better...

Slova v sobě mají úžas­nou moc, zvlášť, když do nich vložíme snahu, jak nás Slowly vybízí. Je to nádherné.

Jako novinář rád poznávám více o lidech a o tom, jak prožívají život. Slowly mi však umožnilo překročit to, co jsem očekával.

Deep down, I think everyone longs to find out what's beyond the confines of their own culture—the huge world at large.

It all started with "Saudações cara compatriota!" ("Greetings my fellow compatriot!") and in total, we ended up exchanging 103 letters.

Už se nebojím odmítnutí od lidí, protože vím, že je tu vždycky někdo, kdo mě přijme takovou, jaká jsem, nehledě na to, jak špatné moje vady a nedostatky mohou být.

The best thing she ever told me is that she is looking forward to the day when we could exchange a letter in Korean :)

Když jsem začal znovu komunikovat s lidmi, všiml jsem si, že jsem schopen mít lepší rozhovory a propojit se s lidmi na hlubší úrovni.