Možná, že Slowly není jen o tom, jak pomalu mají dopisy dorazit z jednoho bodu do druhého, ale je více o tom, jak pomalu trvá vytváření přátelství prostřednictvím dopisů, pomalu, ale silně.
Originally written in English. Translated by Prvosenka.
«Ahoj, já jsem Paulo»
Takto jsem začal svůj úvodní dopis, tak také začíná můj popis na Slowly. Jsem Francouz, který se pokouší dostat do Mongolska svou žlutou dodávkou. Cestuji od listopadu 2018, neuvěřitelná cesta. Začal jsem používat Slowly, protože mi chyběl kontakt s lidmi a v zimě není venku mnoho lidí. Protože jsem neměl stálé připojení k internetu, Slowly byl nejlepší způsob, jak se setkat a mluvit s cizími lidmi z celého světa. Objevil jsem spoustu skvělých lidí z Filipín, Indonésie, Německa, Španělska a mnoha dalších zemí.
Jsem Francouz, který se pokouší dostat do Mongolska svou žlutou dodávkou.
Cestování mě umožnilo zažít spoustu různých příběhů z cest, o které se mohu podělit, sdílet je, přimět lidi, aby se mnou cestovali, když to půjde. Mám spoustu času v dodávce, to mi také umožňuje pravidelně a často odpovídat, měl jsem spoustu různých přátel na dopisování, a bylo to skvělé.
Když jsem zkoumal Slovinsko, dostal jsem dopis od nové kamarádky z Brazílie, která také cestovala. Ve skutečnosti byla v Itálii a v příštích dnech se chystala na cestu do Záhřebu. Zeptala se mně, jestli už jsem byl v Chorvatsku a jaké zajímavé věci lze vidět v hlavním městě. Podělili jsme se o zážitky z cestování a začali jsme se navzájem poznávat prostřednictvím našich dopisů.
Byl jsem neustále na cestách a bylo pro mě obtížné předvídat, kde budu v příštích dnech a příštích měsících, ale něco mě donutilo vrátit se do Záhřebu, kde byla také moje přítelkyně z dopisů. Po několika dopisech jsme se domluvili a rozhodli jsme se, že se setkáme a bylo to super. Zrodilo se nové přátelství. Zůstali jsme spolu několik dní v Záhřebu, objevovali jsme spolu město, sdíleli společné zážitky a dobrodružství, a také budovali své sbírky známek, takže jsme zasílali dopisy, abychom někdy v budoucnu mohli sdílet naše nové známky. Pomáhal jsem jí zlepšit její angličtinu, i když jsem Francouz, mohl jsem jí s tím trochu pomoci.
Pokračoval jsem v cestě po Evropě, ale pořád jsme si posílali dopisy a zůstali jsme v kontaktu. Protože život je někdy komplikovaný, mohli jsme si navzájem pomáhat. Pozval jsem ji, aby se ke mně připojila na nějakou dobu, než bude moci pokračovat na své vlastní cestě. Cestovali jsme společně po dobu jednoho měsíce. Bylo zábavné, že jsme si mohli dál posílat dopisy přes Slowly, i když jsme byli vedle sebe.
Bylo to skvělé dobrodružství a na našich cestách po Evropě jsme se několikrát setkali v různých zemích. Myslím, že se naše cesty zkřížily v Chorvatsku, Černé Hoře, Bosně, Albánii, Řecku, Itálii, Německu, Francii, Švýcarsku a dokonce v Monaku v různých etapách našich osobních cest. Bylo to skvělé na to, že jsme byli dva lidé, kteří začali vést virtuální rozhovory teprve před několika měsíci.
Typ cestování, který provádíme, se neustále mění. I když je to nyní stále obtížnější, díky Slowly jsme stále v kontaktu. Teď jsem přerušil svou cestu a chystám se na další výlet do Brazílie, abych tam začal další cestu a objevil úžasnou zemi, o které se mnou mluvila. Potom se vrátím zpět do Francie a budu pokračovat ve svém výletě přes Evropu do Mongolska. Ona je nyní jedním z nejlepších přátel, které mám, a Slowly nám ukázalo, jak úžasné by mohlo být spojení s lidmi „starou dobrou cestou“.
Nyní si také posíláme skutečné dopisy, a trvá to déle než dopisy virtuální.
Také jsme oba dospěli ke stejnému závěru: „Možná, že ve Slowly nejde jen o to, jak pomalu mají dopisy dorazit z jednoho bodu do druhého, ale více jde o to, jak pomalu trvá vytvoření přátelství prostřednictvím dopisů, pomalu, ale silně“.
