I have a beautiful memory of friendship: the time I met my penpal in person after three years of writing letters to each other.

Nikdy jsem si nemyslela, že si dokážu vytvořit přátele skrze psaní dopisů ...

It’s funny how unpredictable life is: you always find your soulmate when and where you least expect it…

Jenom za krátký čas jsem si uvědomila, že v tomhle světě nejsem tak odlišná.

A. didn’t run away, and their eyes finally met for the first time. It was different from what they had expected, and it was better...

By simply letting our personalities flow through our letters, we were able to convey to others who we are despite the distance.

Když jsem začal znovu komunikovat s lidmi, všiml jsem si, že jsem schopen mít lepší rozhovory a propojit se s lidmi na hlubší úrovni.

Maybe not all people are interested in this topic. But compared with the instant chats, writing here is more healing for my soul. I feel accepted in the decent way of talking.

Writing all these letters have helped me get through some really hard time.

For the first time I didn't feel alone, even though I was alone at home.

Stejně jako peče­ní, psaní dopisů sebere čas. Ale když je to udělané dobře, z vyměňování dopisů lze získat krásné přátelství, které nejen voní a chutná dobře, ale vyživuje naši duši.

I felt incredibly lonely, and that's when Slowly stepped in.