Originally written in English. Translated by klucimanasci.
Začátkem roku 2020 jsem sdílel příběh, který vysvětloval, jak mi Slowly pomohlo potkat mou nejlepší kamarádku a spřízněnou duši a po roce dopisování jsme byli schopní se potkat v Libanonu a zasnoubit se.
A tady jsem, zase vám píšící. Znovu, vyjadřující vděčnost téhle aplikaci a jaký úžasný efekt to mělo na můj život. V mém posledním příběhu jsem vysvětlil, že jsme se potkali a zasnoubili po téměř roce psaní dopisů a mluvení. Nakonec byl náš vztah těžký. Žil jsem v Anglii a ona v Sýrii. Poté, co jsme se potkali, jsme pokračovali v psaní dopisů a plánování naší budoucnosti. Po mém posledním příběhu jsme začali plánovat, jak dostat Jenny do Anglie, aby byla se mnou a my se mohli vzít. Dali jsme dohromady důkazy o našem vztahu a poslali žádost Britské vládě v dubnu 2020. Naše dopisy ze Slowly byly velkou součástí důkazů, popisující postupný vývoj našeho vztahu. Stávání se kamarádů, nejlepších kamarádů a taky první závazek lásky navzá¬jem. Slowly na nás mělo obrovský efekt, užívali jsme si překvapování jeden druhého dopisy a bylo to obrovské uvolnění našich emocí. Naše plány ale musely počkat. COVID. Duben přinesl uzavírání zemí, a nakonec uzavřel planetu. Jenny nemohla opustit Sýrii, aby mohla jít do Libanonu na Anglickou ambasádu potvrdit její žádost a život v Anglii byl pozastavený. Věděli jsme, že naše láska nás bude v tomto období podpírat; když jsme se poprvé měli potkat v Liba¬nonu, kde se rozhodli udělat národní povstání v týdnu, kdy jsme tam měli být, ale i tak jsme se potkali. Prošli jsme si hodně věcmi, aby se to mohlo uskutečnit. Tohle nás nemělo zastavit. Bohužel COVID posunul naše plány o 8 měsíců. Slowly bylo pořád obrovskou součástí našeho vztahu; psaní dopisů a volání bylo všechno co jsme měli. Dosáhli jsme 500 dopisů mezi námi. Oba jsme byli natěšeni na další dopis, nezávisle na mluvení a psaní si každý den.
Vypadalo to, že změny nastanou v říjnu 2020. Hranice a výdejny víz v Libanonu byly znovu otevřeny. Naskočili jsme do akce a odeslali naše papíry, sjednali Jenny schůzku k odeslání její papírů a žádosti. Pak přišlo mučivé čekání abychom zjistili, jestli budeme spolu. Znovu, druhá vlna COVIDu začala. Místa se začala znovu zavírat a nás zachvátila panika. Pak se objevily novinky, že její žádost a cestovní pas jsou připraveny k vyzvednutí. Jenny musela udělat zběsilý sprint do Libanonu, aby si vyzvedla ty dokumenty, než se to zas zavře a zjistit, jestli se naše sny stanou skutečností. Přirozenost víz do Anglie je otravnost. Nesdělí výsledek, dokud si to člověk nevyzvedne. 14. prosince 2020 Jenny stála před vízovým centrem na místě, kde jsme se poprvé potkali, nyní tížena obrovskou explozí a neidentifikovatelným stresem, že je to jenom rok, kdy jsme se zamilovali osobně.
Obdržel jsem telefonát v momentě, kdy jsem byl připravený vyrazit ráno do práce. Byl jsem nervózní. Víc nervózní než kdykoliv předtím. Když jsem slyšel Jennin hlas a vzrušení v něm, oba nám vytryskly slzy. Dokázali jsme to. Jenny mohla přijet do Británie a my se mohli vzít. Šel jsem do práce s naplněným srdcem (a taky opravdu pozdě…).
Jenny dorazila do Británie 28. prosince 2020. Po strávení Vánoc s rodinou a říkání sbohem, opustila svůj předchozí život, aby přijela a byla se mnou, těstě před tím než Britská vláda roz¬hodla znovu uzavřít zemi. Konečně nějaké štěstí. Po 6 měsících konečně spolu v Anglii a zběsile plánující, jak se vezmeme, než jí vyprší vízum (všechno bylo zavřeno díky COVIDu další 4 měsíce). Vzali jsme se v červnu 2021 Teď je Jenny mojí ženou a úspěšně jsme zažádali o další vízum pro Jenny, aby mohla zůstat se mnou. Zbytek našeho života spolu je teď před námi…
I když Slowly nebylo součástí našich životů posledních 9 měsíců, pořád se překvapujeme podivně drzými dopisy. I tak dneska zabere dopisům dojít stejně dlouho jako SMSkám a skoro den dlouhé čekání na dopis je pryč. Ale zas máme jeden druhého. Náš je příběh dvou lidí z úplně jiných míst na Zemi, o zápasech, které jsme měli, a o přátelství a poutu, které jsme vytvořili. Prošli jsme se mnohým a bojovali skrze občanské povstání, COVID a srdceryvnost toho, že jsme byli tak moc odděleni a nic s tím nemohli udělat. Ale teď jsme spolu celým živo¬tem abychom žili a byli šťastní.
Nakonec, tohle je romantický příběh, který začal 30. prosince 2018 slovy: „Zdravím z druhé strany, jmenuji se Jenny.“
Tohle je náš romantický příběh a doufáme, že ty ho budeš sdílet stejně, jako jsme to udělali my.
Nemohlo by se to stát díky Slowly a radosti ze psaní dopisů. <3
Díky
l3irKy & Jay297
Chris & Jenny
