For years I was left in a constant state of anxiety and frustration at my difficulty in connecting with others...

Během probdělé noci mi v hlavě vyskočil nápad – proč se nezeptat starších na Slowly.

Strávili jsme příjemné odpoledne v centru CDMX, procházeli se kolem Bellas Artes a šli do klasické kavárny v Torre Latinoamericana. Jedinečný zážitek.

Vždycky jsem chtěl cestovat a Slowly pro mě bylo prostředkem k cestování.

Je to můj příběh, příběh porozumění a přijetí mě samotné.

When I write letters here to people around the world, I feel like I don't have any trouble with my disorders.

Dopisy jsou psány s duší, protože lidi s tebou chtějí komunikovat, a to nejen o každodenních záležitostech.

Příběh Aishina a Manaviho přátelství.

Rozhodl jsem se být milý – a myslím, že všichni bychom měli.

Sledovat, jak váš kamarád na dopisování ožívá a materializuje se v přítele, o kterém jste se tolik naučili, je ten nejvíc sentimentální a surrealistický pocit.

Despite being a very reserved and quiet person, Slowly has helped me connect with others.

Všichni chceme najít někoho, s kým se můžeme bavit. Společně s tím chceme být naše nejlepší verze.