„Zníš jako moje spřízněná duše,“ mi napsala na začátku prvního dopisu.

Místo, která padne introvertovi a stydlivkovi jako jsem já, abych uvolnila všechen smutek a udělala si přátele.

Všechny jeho rysy byly perfektní pro introverta jako jsem já, jako bych si je vysnila.

Modlím se a přeju si, ať se naše plány zkříží spíš dříve než později.

Chtěla jsem utéct do světa. Chtěla jsem potkávat lidi, poznat další kultury. Najít tyhle další ztracené černé ovce jako jsem já.

It’s funny how unpredictable life is: you always find your soulmate when and where you least expect it…

Berte to s klidem, nejlepší přátele je těžké najít, protože to stojí za čekání.

Dejte každému možnost vyprávět vám o svém životě: všichni máme tolik společného, ​​ale naše rozdíly jsou také důvodem, proč je výměna dopisů tak vzrušujícím dobrodružstvím.

Bohužel jsem přestala odpovídat na její dopisy bez jediného slova rozloučení...

I will try not to rush this time, making time for myself.

Hodně jsem si zlepšil angličtinu a teď ji používám k učení japonštiny!

Proč lidé v současnosti posílají dopisy?